Sonia Levy: Pro lásku korálů

25. 3. - 6. 5. 2021

Karlin Studios, Prvního pluku 2, Praha
 
Kurátorka: Borbála Soós

For the Love of Corals Soniy Levy a The Giant Hogweed Ingely Ihrman jsou dvě vzájemně propojené samostatné výstavy kurátorované Borbálou Soós, probíhající simultánně v Karlin Studios. Obě dvě se zabývají problematikou týkající se metod managementu přírody ve vztahu ke specifickým přírodním druhům, přičemž se dotýkají koloniálních dějin, množení, ochrany, péče o krajinu a budoucí ekologie. Kteří jedinci z rostlinné a živočišné říše jsou vítáni v naší idealistické vizi přírody? Kdo bude ten, koho zachráníme před vyhynutím a kdo bude označen jako invazivní a stíhán pro své specifické vlastnosti? Projekty se tážou, které přírodní druhy a vztahy budou utvářet naše budoucí krajiny, a jak jsou konstruována nová paradigmata pro ochranu životního prostředí a přírodní dějiny, které vznikají vzápětí.
 
Komentář k Sonia Levy: Pro lásku korálů se Stefanem Helmreichem
 
 

V době, kdy biologové posouvají hranice zkoumání - používáním počítačových simulací k modelování živých organismů, vyhledáváním extrémních organismů v moři a ve vesmíru, pokusy o syntetizaci nových forem života v laboratořích, se definice „života“ začíná odpoutávat od vžitého ukotvení v existujících pozemských organismech. Vztah života k možným materiálům, okolnostem a procesům se znásobil a posunul směrem k nejistým limitům1.


Co je život? Podle bioložky a průkopnice symbiózy Lynn Margulis je život chimérickým procesem, shromažďováním a slučováním se tvorů do nových seskupení. V její aproximaci2 jsou za živé věci považovány ty, které rostou a rozmnožují se. Život je pulzující kolekce buněk, které pomocí semiporézní membrány oddělují svůj vnitřek od vnějška. Vytvářejí kopie sama sebe a konstruují své vlastní nosné struktury. Příležitostně se jedna sloučí s druhou, což má dalekosáhlé důsledky. V tomto smyslu mohou být jako život popsány množící se entity, které dýchají, milují a konzumují.


Z vody, světla, kyslíku a oxidu uhličitého byly všechny živé bytosti schopny růst a kolonizovat planetu. A díky vodě, která námi pulzuje a regeneruje nás svými vlnami a proudy jsme účastni na každém z nich. Tekutost je imerzivní zkušenost ze sdílení světa s ostatními živočišnými druhy. Tento rytmický tanec částic a buněk v oceánu dosáhne svého vrcholu za měsíční noci, kdy se korály unisono páří. A když se shluky drobných vajíček a spermatu vzdalují po směru oceánských proudů, život se šíří dál. Navzájem se nachází a při ekologických orgiích tvoří nový život. Díky tření se rozvíjí široká síť vztahů a také prostřednictvím procesů rekombinace a hybridizace vznikají nové druhy korálů. Hned, jak si korály najdou místo k uchycení na skalách, přichází začátek něčeho většího: nejen, že jsou samy o sobě symbiotické, ale taky jejich struktury v konečném důsledku vytvoří životní prostředí pro širokou škálu jiných bytostí, což přispívá všem okolním ekosystémům.


Dílo Soniy Levy For the Love of Corals je případová studie, která dokumentuje techniky použité vědci k prvnímu úspěšnému vyvolání rozmnožování korálů v laboratorních podmínkách. Abychom se dozvěděli víc, vstoupíme do podzemí a do zákulisí akvária Horniman Aquarium v jihovýchodním Londýně. Zde, v řadě malých, ale vysoce specializovaných nádrží, se odehrává pilotní výzkumný projekt vedený mořskou bioložkou a správkyní akvária Jamie Craggs. Kontextem akvária je Horniman Museum and Gardens, kde je z mnoha pohledů ve způsobu prezentace historických exponátů ještě pořád zakódované viktoriánské a koloniální dědictví a hodnoty lidské nadvlády nad přírodou. Nicméně, Levy zkoumá, jak se živá sbírka v rámci tohto muzea může stát základem výzkumného projektu zaměřeného na kolaborativní multidruhové přežití.


Při simulaci podmínek prostředí Velkého bariérového útesu v malé laboratoři je ševelení útesu nahrazeno neustálým hlukem pump a ostatních elektrických přístrojů. Místo světla nebeských těles jsou fáze měsíce a sluneční svit napodobovány lampami. Umělé oplodnění korálů probíhá zároveň s pomocí vysoce specializovaných zařízení i jednoduchých kutilských přístrojů. Nicméně, tyto technologické infrastruktury by samy o sobě nestačily. Jak odhalil film Soniy Levy, nejdůležitější jsou důvěrné znalosti a péče vědců. Prostřednictvím zvláštní pozornosti věnované korálům, podrývá autorčin kinematografický průzkum kategorie zvířecího, rostlinného a minerálního, stejně jako přírodního a kulturního, a propojuje je tím, že poskytuje úrodnou půdu k uvažování o odpovědnosti a důležitosti projevů péče a vztahů pro budoucí krajiny.


Korály jsou kvůli člověkem způsobené klimatické krizi obzvláště zranitelné, ohrožuje je znečištění a vykořisťování oceánů a rychle se ztrácejí. To je důvodem nutnosti výzkumu možností jejich záchrany, aby se vytvořili odolnější jedinci, kteří mohou snášet vyšší úrovně kyselosti oceánů. Jedná se o důležitou práci, ačkoliv reintegrace korálů je jen provizorním řešením a ne náhradou za tak potřebné systémové změny.

 

Součástí instalace, doplňující autorčin videoart, je velký kyanotypický nástěnný obraz připomínající dílo Anny Atkins. V devatenáctém století byl vědecký svět ovládán muži a botanické kolekce a ilustrace byly těmi několika přijatelnými způsoby umožňujícími ženám zabývat se těmito tématy. Součástí Levyina filmu je zachovaná kopie Atkinsové průkopnické kolekce kyanotypů britských řas (Photographs of British Algae: Cyanotype Impressions), která se nachází v knihovně Horniman Library. Byla vydána v roce 1842 a je to první kniha ilustrována fotografickými obrazy. Krása a jednoduchost obrazů řas uchvacuje nejen proto, že dokumentují velkou biodiverzitu, ale také procesy a znalosti spojené s vytvářením sbírky, zacházením s ní a jejím uspořádáváním. Kyanotypické obrazy se do jejího projektu obzvláště hodí i kvůli tomu, že pokaždé dokumentují přímou fyzickou spojitost s rostlinou, a zároveň vyžadují vystavení slunci a ponoření pod vodu, stejně jako samotné řasy. Kyanotypy Anny Atkins se vynořují dnes - v době poznamenané mizením živočišných druhů, ekologickým kolapsem a politickými nepokoji. Jejich znovunalezení je výzvou k revizi naší minulosti, dědičných příběhů a taky těch, jimiž chceme vykládat náš svět teď3.


Video Coral and Algae, Blue and Unblue, sdílené na webové stránce Karlin Studios bylo vytvořeno Soniou Levy a Stephanem Helmreichem jako součást online symposia s názvem The Camille Diaries, organizovaného výstavním prostorem Art Laboratory Berlin (kurátoři Regine Rapp a Christian de Lutz) 26. září a doprovází výstavu The Camille Diaries. Current Artistic Positions on M/otherhood, Life and Care (28. srpen - 4 říjen 2020).


Bio


Sonia Levy je francouzská umělkyně žijící v Londýně. Její tvorba založená na výzkumu se zabývá naléhavými situacemi na průsečíku umění a vědy. Na platformě těchto vzájemně se prolínajících disciplín používa filmovou tvorbu ke kladení otázek o propletení dějin vědy se západní koloniální dobyvatelskou logikou. Její dílo se pokouší vyvinout nové postupy péče a vytváří podmínky dialogu jako prostředku k uvažování o nových světech. 


V roce 2021 ji jako umělkyni přizvala k spolupráci skupina Ecological Globalisation Research group na univerzitě Radar Loughborough and Aarhus University. V roce 2020 se podílela na fóru Artquest Peer Forum s téma rewildingu v Horniman museum and Gardens. Vystavovala jak v UK, tak mezinárodně, včetně výstav a promítání v Centre Pompidou v Paříži; Musée de la Chasse et de la Nature v Paříží; Muséum d’Histoire Naturelle v Paříží; ICA v Londýně; BALTIC v Gateshead;Obsidian Coast v Bradford-on-Avon; Goldsmiths College v Londýně; The Showroom v Londýně; Pump House Gallery v Londýně; ZKM v Karlsruhe, Art Laboratory v Berlíně; HDKV v Heidelbergu; Harvard Graduate School of Design v Cambridge MA; Verksmiðjan á Hjalteyri na Islandu a The Húsavík Whale Museum na Islandu.


Její práci publikoval MIT Press v Antennae Journal, The Learned Pig, Billebaude, Verdure Engraved a objevila se taky v magazínech NatureCulture a Parallax. Nedávno svou práci prezentovala na NYU Gallatin v New Yorku a na The University of California v Santa Cruz a na Iceland Academy of the Arts, The Oslo School of Environmental Humanities, Trondheim Academy of Fine Art and AURA: Aarhus University Research on the Anthropocene.


1 Stefan Helmreich, Sounding the Limits of Life. Essays in the Anthropology of Biology and Beyond. Princeton University Press, 2016.

2 Symbiotic Earth: How Lynn Margulis Rocked the Boat and Started a Scientific Revolution je celovečerní dokumentární film Johna Felmana, 2017.

3 Sonia Levy, Anna Atkins; Sun-Pictures & Ghosts of the Anthropocene, francouzská verze byla publikována v Billebaude N°12, Cueillir, Ed. Anne de Malleray, Glénat, 2018.